VAUGHN

Byla to ona.

Můj pohled uvízl na tváři v moři stovek lidí a z plic mi vyprchal veškerý vzduch. Stál jsem u řečnického pultu pod oslňujícími pódiovými světly, ruku položenou na stojanu mikrofonu, ale korporátní scénář, který mi běžel hlavou, se vypařil. Vteřinu poté, co mé oči spočinuly na ní v davu a poznaly ty uhrančivé lesní zelené oči, kterými jsem byl posedlý šest dlouhých let, se zbyte