VAUGHN

Srdce mi bušilo příslibem bolesti. Kruté, neúprosné bolesti.

"Ale—"

"Žádné ale, Tesso."

V tu chvíli jsem k ní stál tak blízko, že mezi námi bylo sotva pár centimetrů. Naše blízkost Tessu zneklidňovala, měla to napsané ve tváři. Kdybych byl menší parchant, o krok bych couvl, jenže to já nebyl.

Místo toho jsem ji chytil za loket a navedl ji k pohovce. Pokynul jsem jí hlavou, ať se posadí.

"Ře