Úhel pohledu: Hazel.

Uplynul už celý týden od chvíle, kdy jsem se poprvé probudila přimáčknutá v téhle obrovské posteli mezi Garem a Maximem. Vzpomínka na děsivý dražební blok stále strašila v těch nejtemnějších koutech mé mysli, přesto mi moje současná realita připadala jako podivný sen. Každý den se o mě ti dva impozantní alfové bez výjimky starali. Zůstávali po mém boku, sledovali každý můj pohyb a ujišťovali se, že sním každé jídlo, které mi přinesli. V noci se jeden z nich nebo oba stočili svými mohutnými těly kolem mě, zatímco jsem spala. Tlustý led svírající mé křehké srdce začal pomalu tát. Nemohla jsem se ubránit závěru, že snad, navzdory jejich děsivému představení a smrtící pověsti, mi skutečně nechtěli nijak fyzicky ublížit.

"Nad čím přemýšlíš?" zeptal se Gare tiše, jeho hluboký hlas mě vytrhl z myšlenek. Seděl blízko mě na plyšové matraci a proplétal své dlouhé prsty mými jemnými kudrnami. Ten opakující se pohyb byl zvláštně uklidňující.

Zamrkala jsem na jeho pohlednou tvář. "Proč se mi na vlasy díváš tak upřeně?" zeptala jsem se tiše a vyslovila tak otázku, která mě trápila už několik dní.

Vřele se usmál, tvrdé rysy jeho tváře zjemněly. "Říkal jsem ti, že mám raději dlouhé vlasy. Jen čekám, až dorostou," přiznal bez unce studu. Vystrčil spodní ret v hravém, dramatickém našpulení.

Absurdita toho okamžiku mě zaskočila. Tenhle obrovský vlkodlak – stvoření schopné roztrhat dospělého muže holýma rukama – se choval jako trucovité dítě kvůli mému účesu. Prolomilo to mou přetrvávající úzkost. Neudržela jsem to v sobě. Vydala jsem ze sebe upřímný, tichý smích, který se tiše rozlehl velkou ložnicí.

Gareovy zářící červené oči se rozzářily. Přesunul váhu, nadšený zvukem mého pobavení. "To je poprvé, co ses vlastně zasmála," zamumlal tiše a naklonil se blíž, dokud jsem neucítila žár vyzařující z jeho hrudi. "A co všechny ty vtipy, které jsem ti tenhle týden řekl? Ty si prostě nemyslíš, že jsem vtipný?"

Tváře mi pod jeho intenzivním zkoumáním zahořely. Podívala jsem se dolů na své ruce ležící na přikrývkách. "Já..." zaváhala jsem a stydlivě přiznala pravdu. "Jen jsem měla strach. Po tom všem hrozném, co se mi stalo, bylo těžké se uvolnit."

Právě v ten něžný okamžik se do tiché místnosti donesl Maximusův hluboký, autoritativní hlas, který praskl naši malou bublinu.

"Je rozumná," konstatoval hladce Maximus.

Otočila jsem hlavu ke dveřím. Opíral se o těžkou dřevěnou zárubeň, oblečený ve svém ostrém byznys obleku a sledoval nás dva temnýma, kalkulujícíma očima. "Na rozdíl od některých lidí v téhle místnosti."

Gare si podrážděně odfrkl. Pohnul širokými rameny, majetnicky si mé tělo přitáhl blíž ke své pevné hrudi a ovinul mi těžkou paži kolem pasu. "Mnohem raději budu nerozumný, než abych byl neustále upjatý," odsekl a hravě vrhl na své dvojče zamračený pohled.

"Vzhledem k tomu, že je to tvá vina, že musím být neustále upjatý, abych udržel tuhle smečku v chodu, svému případu opravdu nepomáháš," odsekl Maximus ostře. Nicméně navzdory hrubým slovům v jeho tónu chybělo jeho obvyklé smrtící kousnutí.

Neudržela jsem se. Znovu jsem se zasmála jejich směšnému sourozeneckému pošťuchování. Ten sladký zvuk způsobil, že se Maximusovy tmavé oči rozšířily ve skutečném překvapení. Dlouhou vteřinu na mě zíral, než jeho obvykle přísné rty ozdobil vzácný, jemný úsměv. Vidět obávaného alfu vypadat tak jemně mi dalo náhlý nával odvahy. Natáhla jsem ruku a poplácala Garea po hlavě.

"Neměl bys se svým bratrem vyvolávat hádky, o kterých víš, že je prohraješ," dobírala jsem si ho hravě.

Maximus zaklonil hlavu dozadu. Vydal ze sebe vřelý, sytý smích, který naplnil místnost a vyslal mi po zádech příjemné mrazení. Těžká, zastrašující aura, kterou s sebou obvykle nosil, se v onom krátkém okamžiku vytratila. Než stihl říct něco dalšího, začal mu zvonit mobil. Vytáhl ho z kapsy a podrážděně si povzdechl.

"Musím ten hovor vzít," oznámil Maximus a couvl do chodby. Než odešel, podíval se přímo na mě s varovným zábleskem v oku. "Nenech Garea, aby mu něco prošlo, dokud tu nebudu."

Těžké dveře za Maximem zaklaply. Gare se okamžitě svým obrovským tělem naklonil nad to mé. Po tváři se mu roztáhl zlomyslný, uličnický úsměv. Sáhl dolů a přetáhl nám oběma přes hlavy silné prostěradlo, čímž nás uvěznil v temném, intimním stanu.

"Neřeknu mu to, když to neřekneš ty," zašeptal Gare chraptivě, jeho horký dech mi ovíval tvář.

Než jsem se stihla zeptat, co tím myslí, jeho ústa dopadla na ta má. Hluboce mě políbil, rozhrnul mi rty a ochutnával mě se zoufalým hladem. Tep mi vyletěl prudce nahoru. Jeho těžké boky se posunuly vpřed a přitiskly mé nohy k matraci. Schválně mi přes oblečení přitlačil svou rostoucí horkost mezi nohy. Silný hřbet jeho tvrdého penisu se otíral o mé citlivé centrum a vyslal výboj tekutého tepla přímo do mého středu.

Zlapala jsem po dechu do jeho úst. Využil mých pootevřených rtů a pak sjel mokrými ústy dolů na můj krk. Jemně mě kousl, oždiboval a sál mou křehkou kůži. Mokré tření jeho úst a těžký tlak jeho erekce třoucí se o mou pánev z mého hrdla vyloudily bezmocné, dýchavičné vzdechy a tiché sténání. Ruce mi křečovitě sevřely prostěradlo.

Pak z nás bylo to těžké prostěradlo strženo a odhalilo nás jasným světlům ložnice.

"Gari!" Maximusův zuřivý, velitelský hlas prořízl těžký, chlípný vzduch. "Projev trochu zdrženlivosti."

Gare zvedl hlavu, rty kluzké mou chutí. Vypadal, že se za své činy nestydí, a upozornil bratra, že jsem stále oblečená.

Maximus ze sebe vydal dlouhý, těžký povzdech. Sáhl dolů, popadl bratra za rameno a stáhl své obrovské dvojče z mého chvějícího se těla. Maximusův tmavý, žhavý pohled přelétl po mé zrudlé kůži, zatímco se mé bušící srdce zoufale snažilo uklidnit.

"Jsem rád, že se konečně začínáš uvolňovat," řekl Maximus tiše a posadil se na okraj matrace. Pak se jeho tón náhle změnil na vážný a náročný. "Jak ses dostala na tu dražbu? Kdo přesně tě prodal?"

Ta brutální otázka roztříštila pohodlnou atmosféru. Odvrátila jsem zrak, stud mi stoupal hrdlem jako žluč. Ochranně jsem si přitáhla nohy k hrudi a snažila se udělat co nejmenší.

"...moji pěstouni," zašeptala jsem zlomeně. Po tváři mi sklouzla slza. "Ani jsem si neuvědomila, jaký je den, dokud jsem neviděla kalendář na zdi toho strašného místa. Měla jsem narozeniny. Osmnácté narozeniny."

"Tvoje co?" zařval Gare a v jeho hlase explodovala zuřivost. Pěsti se mu sevřely podél těla.

Maximus a Gare si vyměnili nespokojený, smrtící pohled. Sdíleli rychlou, tichou mentální konverzaci přes své alfa pouto, čelisti pevně sevřené nespoutaným vztekem. Nakonec své zářící oči obrátili zpět na mě.

Maximus se ušklíbl a těžké, ochranitelské napětí v místnosti se změnilo v něco úplně jiného – něco temného, hladového a ohromujícího.

"No, tak to ti budeme muset vynahradit," prohlásil Maximus hladce.

Sáhl dolů a přitáhl mé křehké tělo těsně na svou obrovskou hruď. Opojná vůně jeho drahé kolínské zaplavila mé zbystřené smysly.

"Budeme něžní," slíbil temně, když se naklonil a políbil mě s nepopiratelnou majetnickostí. Jeho jazyk vklouzl do mých úst a přivlastnil si každý centimetr.

Někdo stiskl vypínač a světla v ložnici zhasla. V naprosté tmě jsem se chvěla pod Maximusovou drtivou váhou. Gare se na matraci nasunul přímo vedle nás. Jeho velká, horká ruka mě začala hladit po holých stehnech nahoru a dolů, jeho drsné dlaně mi po kůži vysílaly jiskry.

Než jsem si uvědomila, co se děje, svlékli mi z těla oblečení. Spolupracovali s predátorskou rychlostí a nechali mě nahou mezi dvěma alfami.

Gareův expertní dotek obešel veškerou fyzickou obranu, která mi ještě zbývala. Jeho silné prsty mi vklouzly mezi nohy a zvlhčily mé mokré záhyby. Pevně třel palcem o můj zduřelý klitoris, čímž do mého nervového systému vysílal intenzivní vlny čisté rozkoše. Prohnula jsem páteř nad postel, bezmocná vůči senzorickému přetížení.

Maximus držel má ústa ukotvená a líbal mě tak hluboce, že jsem sotva mohla popadnout dech. Pak Maximusova hlava klesla níž po mém trupu. Jeho horká, mokrá ústa zachytila mé odhalené ňadro. Hluboce sál mou citlivou tkáň a drsně přejížděl jazykem přes mou ztvrdlou bradavku.

Ta kombinace roztříštila můj zdravý rozum. Přišla jsem o rozum. Divoka jsem tlačila boky proti masivní horkosti Gareových prstů, které se zarývaly do mé kluzké kundy, pohlcena dvojím útokem rozkoše. Tření z toho, jak Gare do mě pumpoval svými prsty, zatímco Maximus chamtivě požíral mé ňadro, mě popohnalo přímo na hranu.

"Já – Gari – Maxime – Prosím!" vykřikla jsem bezmocně do temné místnosti.