Hazel

„Připravená?“ zeptal se Dante. Zavěsila jsem se mu do paže a vzhlédla k němu.

„Jsem.“

Usmál se, sklonil se a krátce mě políbil. „Miluju tě.“

Srdce se mi zachvělo. „Taky tě miluju... Jdeme na to.“

Přikývl, otočil se k heroldovi a kývl. Slyšela jsem fanfáru. Neznělo to úplně jako rohy, ale jako něco podobného. Pozlacené dveře sálu se s vrzáním otevřely. Obklopil mě čerstvý vzduch prosycený vůn