Vzduchem se nesla vůně kávy.

Adrienne se odmlčela, konečky prstů se zlehka dotýkala okraje bílého porcelánového šálku a nespouštěla oči ze Sereny.

Oknem šikmo dopadalo sluneční světlo a kreslilo na Sereniny bledé tváře jemné stíny, ale nedokázalo skrýt náhlé zatnutí její čelisti.

Měla nervy nadranc, mysl plnou dohadů.

Snažila se přijít na to, jak si udržet věci pod kontrolou a nedovolit, aby jí co