Když si Snowcrest uvědomila, že ji nikdo neopustil, první pocit, který měla, nebylo štěstí.

Byl to jen odpor a zmatek. Byla to ona, kdo v Dutém stromě trpěl hladem a zimou, byla to ona, kdo byl plný jizev z bojů o zbytky jídla, byla to ona, kdo trávil každou noc úplně sám.

Nikoho z nich nedlužila omluvu a po všech těch letech plných hořkosti neexistoval způsob, jak by mohla celou tu bolest během o