***Gideon***

Sleduji, jak Hazel dorazí o deset minut dřív.

Samozřejmě že ano.

Zastaví se hned za dveřmi restaurace, oči jí pátrají po pronajatém salonku, jako by katalogizovala východy, zdroje světla, uspořádání prostoru. Není nervózní. Vyhodnocuje situaci. V tom je rozdíl, a já ho poznám, protože dělám úplně to samé.

Max sedí vedle mě v autě, loket opřený o okénko, a sleduje stejný přenos na tabl