***Hazel***

Cesta autem z pohřebního ústavu je těžší než ta tam.

Už nikdo nevtipkuje.

Max zírá z předního okna. Jocelyn se na mě neustále ohlíží, jako by odhadovala, jestli se každou chvíli nesesypu. Preston sedí tiše vpředu vedle řidiče, prsty propletené, zamyšlený.

Gideon sedí vzadu vedle mě.

Blízko.

Nedotýkáme se.

Ale je dost blízko na to, abych ho cítila.

„Chci jet domů,“ řeknu tiše.

Ne do jeh