HAZEL

V okamžiku, kdy Declanovo auto zastavilo na příjezdové cestě, jsem seskočila ze schodů a s tím nejširším úsměvem se k němu rozběhla.

Rozevřel náruč a čekal na mě s úsměvem, který byl stejně široký jako ten můj. Jakmile jsem mu obtočila paže kolem pasu, zvedl mě ze země a zatočil se mnou.

Zhluboka se nadechl a zasypal můj krk polibky. „Chyběla jsi mi.“

Vím, že se chce přivítat s chlapci, ale