Elara:

Vířící černá mlha spánku se pomalu začíná rozplývat. Zamrkám a snažím se pochopit tu náhlou změnu. Na mou nahou kůži dopadá spalující žár texaského slunce. Stojím na známém betonovém chodníku a zírám na roztomilé, tyrkysově natřené dveře své staré garsoniéry. Ty dveře jsem sama brousila a natírala, abych jim dodala rustikální nádech. Dnes je vzduch nehybný. Mexické švestky lemující ulici st