Z pohledu Elodie

Když světla zhasla, nebylo to takové to jemné, divadelní pohasnutí, jakým by organizátor galavečera ohlásil začátek představení. Bylo to náhlé, absolutní, ten druh výpadku proudu, který jedním dechem pohltil zvuk i barvy.

Jednu vteřinu taneční sál zářil zlatem, lustry rozptylovaly teplé světlo na hedvábné róby a leštěný mramor, a v další nebyla nic než tma – tak naprostá a nečeka