Z pohledu Elodie

Dlouhou chvíli po tom zašustění jsem se nemohla rozhodnout, jestli ten zvuk patřil zvířeti, člověku, nebo jestli mi prostě nakonec nevypověděly službu nervy.

Noc kolem srubu byla až bolestně tichá, chladná způsobem, který mi pronikal až do kostí, a každý stín díky tomu vypadal, jako by měl svůj vlastní srdeční tep. Hřbetem ruky jsem si otřela tvář, spolkla knedlík v krku a přinut