Z pohledu Elary

„Ale, Zev je přece vlk!“ vykoktala jsem, můj hlas praskal pod tíhou vlastní paniky. Mysl se mi točila tak rychle, že mi bylo fyzicky špatně a hrozilo mi, že se zhroutím, protože zvíře, které jsem celou noc hlídala, stálo přede mnou v podobě nahého, vysmátého malého chlapce.

Zasmál se, mou hrůzou nedotčen. Zhoupl malé nohy přes okraj matrace a vypadal jako každé obyčejné lidské dítě