**Z pohledu Drakena**

Zatracení lidé. Ta myšlenka mi v mysli zanechává horkou stopu, zatímco kráčím sterilními, jasně osvětlenými chodbami nemocnice smečky. Štiplavý pach bělidla a čisticího lihu mě pálí v nose a nedokáže zamaskovat slabý, přetrvávající pach lidské úzkosti, který pokrývá zdejší stěny. Srdce mi buší do žeber, ztěžklé zbytkovými obavami a silnou, temnou vrstvou zuřivosti.

Můj syn by