Elara

Ziřino obvinění mě zasáhlo jako nůž do břicha.

„To ona mě napadla!“

„Napadla tě?“ vyprskla jsem. „O čem to sakra mluvíš, Ziro?“

Ukázala na ošklivou modřinu na své tváři. „Nedělej ze sebe blbou, Elaro. Včera večer jsi mě sledovala domů a kvůli čemu? Už jsi dosáhla svého, tím, žes mě nechala vyhodit...“

„Tak to mě podrž,“ řekla jsem hlasem třesoucím se vztekem a sešla po schodech k ní. „Já jse