Číšník se kolem jejich stolu prohnal už potřetí v řadě, přičemž upíral pohled pevně k létacím dveřím do kuchyně. Siennině zvednuté ruce nevěnoval ani jediný pohled. Její prázdná sklenice od koktejlu stála na sněhově bílém ubrusu jako výsměšná připomínka její rostoucí žízně a docházející trpělivosti. Na druhé straně rušné jídelny zahlédla Camdena a jeho tajemnou blond společnici, jak se usazují v n