Když jsem si všimla, že na mě Damian zírá, donutila jsem se k úsměvu a neohrabaně se zeptala: „Byla jsem jenom zvědavá, tak proč mi nepomůžeš se ho zeptat ty?“

„Stalo se to?“ zeptal se Damian s pohledem upřeným na Simona.

„!“ Simon málem vyskočil ze židle. Pak se na nás podíval a vyhrkl: „Vrána k vráně sedá, tak byste radši oba měli odejít!“

Jelikož se mi odpovědi nedostalo, přirozeně jsem se už d