Pohled Vincenza

Když jsem dorazil k odletové bráně na letišti, bylo tam narváno tak, jak jsem byl vždy zvyklý, plno příletů, odletů a pohybu.

Chvíli jsem se rozhlížel, dokud mi oči nepadly na tu, kvůli níž jsem tu byl. Na Vivianu.

Stála několik metrů ode mě s Roccem, Emiliem, Elenou a mou matkou.

A jen to, že jsem ji znovu uviděl, způsobilo, že mě rozbolela hruď.

Fyzicky rozbolela.

Smaragdové šaty