Pohled Viviany

Byt se zdál příliš tichý, když jsem vešla. Ne prázdný. Jen těžký. Jako by samotný vzduch do sebe nasál všechno z posledních několika hodin a teď to tlačil zpátky na mě. Nebo to tak připadalo jen mně.

Pomalu jsem za sebou zavřela dveře a opřela se o ně jen o vteřinu déle, než bylo nutné, než jsem se pohnula kupředu. Taška mi téměř bezděčně sklouzla z ramene na stůl, zatímco jsem kráč