Lachlan

„N-ne... Lachlane, to nejde,“ prosí. Cítím, jak jí buší srdce, její strach je naprosto zřejmý. Ale já bych nikdy neudělal nic, abych jí ublížil. Aspoň ne úmyslně.

„Prosím,“ zamumlám něžně, podívám se jí do očí a opakuju: „Potřebuju ti z paměti vymazat všechno, co ti udělal, a vymazat každý jeho dotek z tvého těla.“

Skloním ústa k jejím a jemně ji políbím.

„Dal ti pusu?“ zeptám se. Odtáhnu