Oriana otočila hlavu a věnovala Gideonovi hravý úsměv. „Vaše Milosti, obávám se, že nemám co hlásit. Nevzpomínám si vůbec na nic.“

Gideon se zarazil, zjevně to nečekal. „Vůbec na nic?“

Její úsměv se ještě rozšířil, zářivý a škádlivý. „Na nic. Úplně prázdno.“

„Úplně prázdno?“ Povytáhl obočí, dlouhou chvíli si ji prohlížel a pak se na ni mlčky, zasvěceně podíval. „Dobrá. Jen si tenhle přístup udrž.