Z pohledu Světlany

„Ily!“

Se smíchem jsem se ho snažila odstrčit. Je to takový netvor.

„Přestaň, prosím tě...“

„Miluju, když se směješ...“

Znovu mě polechtal.

„Přestaň!“

Chytila jsem ho za ruce a lapala po dechu.

Usmál se.

„Dobře, připrav se, hodím tě tam...“

„Tak jo!“

Políbila jsem ho na tvář.

Chtěla jsem se otočit, když mě popadl kolem pasu.

„Děláš všechny tyhle sladké věci, a přesto nechceš