Hluboko v ponurém podzemním vězení pod hradem města Aura se Lucius rozvaloval v plyšovém křesle a nenuceně upíjel kávu. Plyšáková chodkyně byla připoutaná řetězy a přinucená klečet na chladné kamenné podlaze.

Zírala na muže středního věku před sebou, oči dokořán strachem a zmatkem. ‚Co je tohle za monstrum? Proč má na zátylku ústa?‘ pomyslela si.

„Jsi zmatená, že? Dovol mi, abych se představil. Js