Stříbrné příbory cinkaly o jemný porcelán a mísily se s tichým, kultivovaným šumem plné restaurace. Amalia zvedla bradu a stáhla ramena dozadu, zatímco proplouvala úzkou uličkou mezi stoly osvětlenými svíčkami. Zahlédla Jareda, jak na ni mává z útulného boxu vzadu. Kolem teplých hnědých očí se mu tvořily vrásky od smíchu, nazrzlé vlasy měl úhledně upravené a měl na sobě elegantní tmavě šedý oblek,