Valerio kráčel olivovým hájem a srdce ho bolelo při pomyšlení, že jeho žena trpí. Zahlédl svého dědečka, otce svého otce, jak k němu přichází. Věnoval mu drobný úsměv, kývl na pozdrav a vykročil staršímu muži vstříc.

Pevně ho objal a políbil na obě tváře: „Jak se máš, nonno?“

„Dobře, dobře. Vítej doma.“

„Díky.“

„Amálie doma odpočívá?“

„Ano.“ Povzdechl si. „Z včerejška je pořád rozrušená.“

„Prarodi