Amálie ležela v posteli, když zaslechla, jak dveře zavrzaly, jak se otevíraly.

„Amalio, mohu dál?“ v hlase Donaty zazníval chlácholivý tón.

„Vy si všichni stejně děláte, co chcete, tak proč se ptáš?“ odsekla Amálie netrpělivě.

„Přišla jsem se omluvit, jestli dovolíš.“

Amálie se v posteli posadila, přitáhla si polštář k břichu a opřela se o čelo postele. Přivřenýma očima sledovala ženu, jak k ní př