Amalii se vykulily oči, když jí Silvestrovy masité ruce stiskly hrdlo, ale dřív, než vůbec stačila lapit po dechu, vrhla se na něj skupina mužů a odtáhla ho dozadu.

Silvestrovy oči se na ni upíraly: „Amalio, neměla bys být v domě sama se všemi těmito muži.“

„Jdi do prdele.“

Ta sprostá slova jí vyklouzla ze rtů a sama jimi byla překvapená, ale zdaleka ne tak překvapená jako muž, který byl právě bez