Probudím se lehkým zataháním za vlasy. V pokoji je pořád tma, takže nemám tušení, jak dlouho jsem spala.

„Ahoj,“ řekne Kaelen tiše a hladí mě po vlasech. Hádám, že to vysvětluje to zatahání. Zastavím se a zhodnotím svou situaci. Opět jsme se během spánku převalili, takže ležím z poloviny na něm, jednu nohu mám přitaženou a přehozenou přes jeho. Jednou rukou mě objímá kolem pasu, zatímco tou druhou