Siena se během noci vzbudí ještě několikrát, pokaždé se s trhnutím probere v slzách. Ráno, když se probudím, je ke mně schoulená a pevně mi k hrudi svírá mou levou paži, jako by to byl její nejoblíbenější plyšový medvídek. Zůstávám v posteli, střídavě pospávám a zírám na pruh světla prosvítající skrze závěsy a přemýšlím, kolik tak může být hodin a co všechno dnes musím stihnout. Asi bych měla ukli