**KAELIA**

Otočila jsem se na podpatku a přitiskla tu mrňavou černou látku pevně k hrudi. „Ne. To neudělám.“

Zůstal přesně tam, kde byl, na matraci. Když se zvedal z loktů, víčka mu o zlomek klesla. Žár vyzařující z jeho pohledu se propálil přímo do mého. Střetli jsme se pohledy v tiché, vyčerpávající bitvě vůlí. Ani jeden z nás nebyl ochoten odvrátit zrak jako první. Čím déle se mezi námi to těžk