**KAELIA**

Šlapu do pedálů k zadní části svého domu, která, jakkoli je to zvláštní, směřuje do ulice. Zamilovaně se rozhlédnu a pokusím se o úsměv – o něco, co poslední dobou dělám jen proto, abych se úplně nesesypala.

*Nebudu na ně myslet.*

*Nemůžu.*

Ale příliš často... *to dělám.*

*Setřes to, Kae. Jsou pryč a už se nevrátí.*

Ulice, ve které bydlím, není zrovna *tichá*, ale je klidná. S pohledným