**KAELIA**

Zírám na tu panenku, dokud se mi do zad neopře soumrak a chladný vánek od Pacifiku mi nenadzvedne spodní okraj volných kraťasů ke kolenům až ke stehnům.

Něco ve vzduchu je jinak. Působí to... elektrizujícím dojmem. A během těch několika dalších minut, co stojím přimrazená na verandě a ruku mám položenou na mírně vypouklém břiše, mě pronásledují myšlenky na Rena.

Vždycky říkal, že chce,