Fenella sebou trhla, překvapeně poskočila, a když se rozhlédla, aby se ujistila o trošce soukromí, dovolila Alasdairovi proniknout do její pochvy, která už pod jeho rukou vlhla. Z hrdla se jí vydral tichý sten.

„Jsi nezbeda, Alasdaire, a nejspíš si mě nezasloužíš, ale jsem tak ráda, že jsi můj.“ Zaklonila se pro polibek.

„Nepochybně máš pravdu. Jsem nezbeda a nezasloužím si tě, i když děkuji našem