*Rurik*

Příští ráno byla Evie pro jednou vzhůru dřív než já. Cítil jsem, jak mi prsty lehce kreslí kruhy po zádech, když se mě snažila pomalu probudit. Přitáhl jsem si ji ještě blíž a zabořil obličej do jejího krku. Tiše se zasmála, přehodila nohu přes mé boky a přitiskla se celým tělem k mému.

„Zůstaňme takhle celý den,“ řekl jsem.

„Jsi nějak víc unavený? Vyšťavilo tě to?“ zeptala se. V jejím h