*Rurik*

Než jsme se vůbec dostali přes sál, abychom si promluvili se starostou, zastavilo mě nejméně dvacet různých lidí, kteří se mnou chtěli mluvit. Cítil jsem Evieno potěšení z toho, že musím být zdvořilý a slušný k takovému množství lidí. Všichni to byli lidé, kterým jsem buď pomohl, nebo jsem s nimi udělal nějaký obchod. Většinou, když mě na veřejnosti někdo oslovil, bylo to proto, aby mi pod