POHLED LYDIE

Enzova koncová světla zmizela ve tmě. Drsné kvílení jeho pneumatik utichlo a zanechalo za sebou těžké, zvonivé ticho. Do tváří mě šlehal mrazivý zimní vítr. Jen jsem zírala na prázdný asfalt. Úleva bojovala s trpkým vztekem. V žilách mi tepal hluboce zakořeněný strach, který mi svíral žaludek do pevných uzlů. Hruď se mi zvedala a klesala v trhaných nádeších.

Cassian stál vedle mě jak