CALLUMŮV POHLED

Stál jsem tam a snášel každou ránu. Každé ostré slovo bylo jako čepel zařezávající se mi přímo do hrudi, ale neustoupil jsem. Nemohl jsem.

„Myslíš, že jsem pro tebe chtěl takový život?“ zeptal jsem se a hlas mi klesl do trýznivého šepotu, když jsem se naklonil přes stůl a přinutil ji pohlédnout na syrovou pravdu v mých očích.

„Nenáviděl jsem každou vteřinu, kdy jsem tě musel držet