CALLUMŮV POHLED

Na zadním sedadle černého sedanu panovalo naprosté ticho. Za tónovanými skly se míhala světla města v dlouhých červených a žlutých šmouhách, jak jsme se řítili k místu setkání.

V kapse mi tiše zavibroval telefon. Vytáhl jsem ho a přečetl si stručnou šifrovanou zprávu od Barretta.

Lydia a Hazel jsou v bunkru. Celé sídlo je neprodyšně uzavřené.

Pomalu a zhluboka jsem vydechl a opřel