Kaelen se nenuceně zeptal: „Vy jste si zamluvil tenhle salonek?“

„Ano!“ odpověděl Octavius zmateně. „Vy tu snad večeříte?“

„Ano, večeřím,“ opáčil Kaelen.

„V tom případě klidně pokračujte! My se přesuneme do jiného salonku!“ prohlásil Octavius s úsměvem.

Poté se rozhostilo ticho.

V salonku v tu chvíli zavládlo hrobové ticho. Bylo takové ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík.

Když Alaric viděl,