Dante trhl hlavou k Evie, jeho modré oči neprozrazovaly vůbec nic.

„Vyřiďte mému otci,“ řekl úsečně, „že Vivienne je v pořádku. Je někde na jachtě se svými přáteli.“

Pan Preston zavrtěl hlavou. „Je zpátky v Londýně.“

V Londýně? To slovo zasáhlo Evie jako rána elektrickým proudem. Srdce jí divoce a hlasitě bušilo do žeber.

Danteho výraz se změnil, temný jako stahující se mračna. Něco si pro sebe za