Evie k Prestonově kanceláři skoro běžela. Leo ji donutil, aby přistoupila na jeho výzvu, a zpočátku zuřila. Ale čím déle se v tom utápěla, tím víc zlost vyprchávala. A k její mrzutosti zjistila, že se navzdory všemu usmívá. Zůstat na Lea naštvaná bylo z nějakého důvodu těžší, než by mělo být.

Myšlenky jí zabloudily k Marthině tváři, když jí předávala ten vzkaz. Snažila se z ní číst, hledala nějako