Pohled Briny

Počítala jsem v duchu ovečky. Byl to jediný způsob, jak si zachovat zdravý rozum.

„Brino?“ zaklepal znovu. Než jsem mu odpověděla, nadechla jsem se a vydechla.

Došla jsem ke dveřím, rozrazila je a nasadila ten nejznuděnější výraz, jakého jsem byla schopná.

„Co chceš?“ V duchu jsem si plácla sama se sebou, protože jsem zněla naprosto lhostejně.

„Můžeme si promluvit? Mám pocit, že by