"Jsi připravená jít?" zeptal se, tentokrát mi s úsměvem hleděl přímo do očí. Zhluboka jsem se nadechla, pousmála se a z úst mi vyklouzlo jedno tiché ano.

Dovedl mě dolů k tanečnímu sálu, ale zastavil se těsně předtím, než jsme byli dostatečně blízko na to, aby nám stráže otevřely dveře.

"Kdyby toho na tebe bylo moc, prostě se podívej na mě. Na ničem jiném nezáleží," řekl a díval se upřeně před seb