„Některé věci je zkrátka lepší nechat nevyřčené, Alaricu, tak tě prosím,“ řekla jsem a podívala se na něj.

„Ale já ti s tím můžu po-“ Nenechala jsem ho domluvit. Přitiskla jsem své rty na jeho, čímž jsem ho zaskočila, neboť mu chvíli trvalo, než odpověděl.

Chvíli jsem tak zůstala a cítila, jak jeho tělo ztuhlo.

Cítila jsem, jak se mi pod kůži vkrádá panika. ‚V žádném případě jsem to zrovna neuděla