Ze všech sil jsem se snažila potlačit slzy, které se mi draly do očí. „Jak to myslíš, že to nemá smysl?“ zeptala jsem se a hleděla na něj přes slzy, které hrozily, že každou chvíli ukápnou.

„Přesně to, co říkám, Sabrino.“ Vypadal unaveně.

„To to se mnou vzdáváš? Říkal jsi, že tu pro mě vždycky budeš! Že mě neopustíš... sakra!!! Před pár chvílemi jsi mluvil o tom, jak bys pro mě zemřel a všechno to