Zhroutila jsem se o zeď ve chvíli, kdy se za mnou zabouchly dveře, a hruď se mi zvedala, jako by mě právě vytáhli z hlubin nějaké bouře.

Nemohla jsem dýchat.

Nemohla jsem myslet.

Jeho ruce – ty prokleté, nelidské ruce – mi málem rozdrtily hrdlo. Jemně jsem se toho místa dotkla. Kůže tam tepala, byla rozpálená do ruda a odřená. Měla bych být na bolest zvyklá. Nebyla jsem.

Co se to sakra právě stalo