Byla jsem znovu v lese.

Ale tentokrát to nebyla ta samá měsícem zalitá mýtina, kde mi Torin ukázal svého vlka.

Tenhle les byl jiný – starší, divočejší, plný energie, ze které mě rozpoznáním mravenčilo po celém těle. Běžela jsem, mé bosé nohy tiše našlapovaly na mechem porostlou zem, ale nebyla jsem člověk.

Cítila jsem, jak mi v žilách proudí síla, magie, která mi připadala stejně přirozená jako dý