Obočí mi nevěřícně vylétlo vzhůru, ačkoli mé tělo už mezitím zalil chlad.

„On… cože?“ Můj hlas zněl ochraptěle, napůl jako šepot.

Darius neodpověděl hned. Prsty sevřel dopis tak pevně, až pergamen zaskřípěl. „Slyšela jsi mě,“ řekl nakonec a zvedl ke mně oči. „Prohlásil tě za svou.“

Za svou.

To slovo znělo mým uším špatně, jako by se řetězy smýkaly po kameni.

Udělala jsem krok vzad a zavrtěla hlavo