Byl čas na večeři. Vivian dokončila živé vysílání, líně se protáhla a pomalu sešla dolů.

Hazel v jídelně pomáhala Martinovi nosit na stůl uvařená jídla. "Hazel, posaď se a jez." Martin jí s úsměvem odsunul židli. Hazel nepotřebovala, aby ji Martin zvedal. Na židli vylezla sama a způsobně a rovně se posadila.

Martin jí do malé hranaté misky nandával různá jídla a přidal i trochu rýže. Hazel jedla s