Pohled Vivienne.

Vtrhla jsem do Donovy kanceláře, mysl mi pádila na plné obrátky, pohlcená hněvem i zmatkem. Ani jsem se neobtěžovala zaklepat. Dveře se rozletěly a tam seděl on, za svým stolem, klidný a vyrovnaný, jako by právě nezničil celou kariéru jednoho muže.

"Vivienne," pozdravil mě a jeho oči při pohledu na mě okamžitě zjemněly. Stáhlo se mi z toho hrdlo, ale ten pocit jsem zatlačila do po